Program 2026–2030 s dopadem na desetiletí

Propojujeme. Počítáme. Plánujeme.

Jsme jeden tým pro celou Opavu. Lidé z praxe: inženýři, ředitelé škol, lidé ze sociálních služeb, z podnikání i kultury. Nechceme slibovat vzdušné zámky. Chceme převzít odpovědnost a rozhodovat podle dat a s výhledem dál než na čtyři roky.

Nepřicházíme s hromadou izolovaných slibů. Hledáme souvislosti, počítáme provozní dopady a dáváme dohromady investice, služby a každodenní život města.

Propojujeme. Divadlo, školy, univerzitu, spolky i veřejné služby chceme skládat do jednoho celku. Živé město vzniká tím, že se v něm lidé pravidelně pohybují, ne jednorázovou akcí.

Počítáme. Žádný bianco šek. U každého projektu chceme předem vědět, kolik bude stát, kdo ho bude provozovat a z čeho.

Plánujeme. Dopravu, bydlení i přípravu na extrémní počasí je potřeba plánovat na desítky let, ne do konce volebního období.

Živé a promyšlené centrum

Služby v centru. Lidé v centru. Život v centru.

Centrum Opavy si nezaslouží izolovaná rozhodnutí, ale ucelenou vizi. Breda a Slezanka nejsou dvě samostatná témata. Dohromady tvoří jednu koncepci oživení centra a doplňují se v čase: Breda vrátí do centra život ve všední dny, Slezanka odpoledne, večer a o víkendech.

Breda – nestačí ji opravit, musíme ji dobře rozehrát

Breda patří městu a opravuje se. Je to ovšem jen začátek. Pořád chybí odpověď, jak bude fungovat v běžném dni, kdo do ní bude pravidelně chodit a z čeho se zaplatí její provoz.

Co uděláme

Vítězný soutěžní návrh nechceme zahodit. Chceme doplnit zadání a vážně prověřit přesun části veřejných služeb magistrátu z Krnovské do Bredy. Moderní kontaktní centrum s doklady, matrikou nebo architektem města dá budově stálou kotvu, na kterou se navážou další služby. A proč vlastně jezdit kvůli občance na Krnovskou, když to půjde vyřídit v centru?
Vedle architektonické vize předložíme občanům i provozně ekonomický plán: kolik bude stát rekonstrukce i provoz, jaké budou příjmy a jaká rizika.
Nastavíme projektu jasné finanční mantinely a budeme veřejně vyhodnocovat, jestli se v nich drží.
Provoz chceme postavit na více zdrojích. Vlastní příjmy, komerční pronájmy s jasnými pravidly, veřejné peníze jen tam, kde Breda plní veřejnou službu.
Uvolněné objekty na Krnovské pak mohou najít nové využití, třeba pro bydlení.
Breda nesmí z rozpočtu vytlačovat peníze na školy nebo údržbu města.

Proč úřad v Bredě dává smysl

Každá velká budova potřebuje stabilního každodenního uživatele. Bez něj se komerční nájemci nenajdou, anebo si nejistotu promítnou do nižšího nájemného a kratších smluv. Město přitom takovou kotvu drží ve vlastních rukou, je jí vlastní úřad. Energie, úklid, pojištění a údržbu veřejných budov platí město tak jako tak; otázka tedy nezní, jestli je platit, ale kde a co za ně dostane.

Důležité je i to, čím Breda být nemá. Sousednímu obchodnímu centru nemá konkurovat, má ho doplňovat veřejnou službou. Soukromý sektor ať podniká, město ať dobře slouží a stará se o svůj majetek.

Slezanka – propojme to, co už v Opavě žije

Slezanka se zbourala, aniž je schválený závazný plán, co na jejím místě bude. Nechceme tam vymýšlet atrakci, která bude plná párkrát do roka. Chceme část Horního náměstí, která žije odpoledne, večer i o víkendu, a využít k tomu to, co už Opava má a platí.

Co uděláme

Z Divadelního klubu, nové části Slezanky, Měnírny a navazujícího veřejného prostoru vytvoříme jeden funkční celek. Naváže na Slezské divadlo a bude respektovat prostředí konkatedrály.
V nové části Slezanky vybudujeme zázemí pro Středisko volného času: loutkové divadlo s jeho jedinečnou loutkovodičskou technologií, taneční a folklorní soubory, zkušebny. Ve spolupráci se ZUŠ a Církevní konzervatoří.
Znovu otevřeme Divadelní klub jako komorní scénu s barem. Menší představení, koncerty, studentská tvorba, diskuse. Obnovíme baletní sály a zachováme divadelní dílny, prádelnu a archiv.
Měnírnu zpřístupníme veřejnosti, s malou kavárnou a historickou opavskou tramvají číslo 7.
Ve vnitrobloku vznikne park s malým krytým amfiteátrem pro vystoupení dětí, promenádní koncerty nebo letní festivaly.
Než padnou nevratná rozhodnutí, spočítáme, kolik město stojí dnešní roztříštěný provoz institucí po různých budovách a co získá jejich soustředěním do vlastního opraveného majetku.

Jak vzniká živé náměstí

Horní náměstí kulturní identitu už má. Slezské divadlo, ZUŠ, Církevní konzervatoř, Slezská univerzita, Středisko volného času. Děti přijedou na kroužek městskou dopravou, rodiče počkají v kavárně, večer patří koncertům a studentské tvorbě. Živé město vzniká právě takhle, pravidelným pohybem lidí.

Jde o mimořádně citlivé území, a to si zaslouží odpovědné rozhodování: kde je potřeba, dokončíme archeologický výzkum a povedeme veřejnou debatu. A poctivě dodáváme, že netvrdíme, že provozní náklady po soustředění automaticky klesnou. To musí prokázat ekonomické posouzení. Právě proto ho chceme udělat dřív, než se rozhodne.

Slezské divadlo – divadlo svou práci odvedlo, teď je řada na radnici

Slezské divadlo zažívá rekordní roky. Jeho financování ale nese téměř výhradně město, a to dlouhodobě neudržíme.

Co uděláme

Předložíme zastupitelstvu záměr transformace divadla na veřejnou kulturní instituci podle budějovického vzoru, s reálným termínem k 1. lednu 2028.
S Moravskoslezským krajem začneme jednat o vstupu do instituce jako spoluzakladatel, případně aspoň o víceleté smlouvě. Letošní krajská podpora se musí proměnit v trvalý závazek.
Budeme dál tlačit na stát, konkrétně přes Program státní podpory profesionálních divadel.
Podstatná věc na závěr: z městské kasy to nevyžaduje ani korunu navíc.

Čísla, která mluví jasně

Návštěvnost roste čtvrtý rok v řadě, z 67 procent v roce 2022 na loňských 77 procent a přes 72 tisíc diváků. Tržby ze vstupného se za tři roky zvedly z 8,8 na 15,7 milionu korun. Provoz stojí zhruba 140 milionů ročně a město z toho loni neslo 109 milionů, tedy asi devět desetin veřejné podpory.

Divadlo přitom slouží celému kraji: jezdí do něj žáci ze škol v 65 obcích mimo Opavu, předplatitele má z 80 obcí a je jedinou operní scénou v kraji mimo Ostravu. Kraj letos poprvé přidal, celkem 6,5 milionu. Jenže jde o jednoletou dotaci, kterou může příští krajský rozpočet škrtnout jedním hlasováním.

Zákon o veřejných kulturních institucích platí od ledna 2025 a umožňuje, aby divadlo společně zřizovaly město a kraj a plánovalo se na víc let dopředu. České Budějovice celou transformaci zvládly za necelý rok. Vedení opavského divadla ohlásilo stejný záměr v dubnu 2025 a radnice od té doby neudělala nic. Řešení leží na stole, stačí ho zvednout.

Doprava, která myslí na budoucnost

Na prvním místě člověk, potom auta a technická řešení.

Doprava není jen o autech. Je o tom, jak se všichni pohodlně, bezpečně a rychle dostaneme tam, kam potřebujeme. Opava v tom ale léta jede bez aktuálního plánu: Plán udržitelné městské mobility je z roku 2015, jeho akční plán skončil v roce 2020 a na aktualizaci se pořád čeká. Tím chceme začít.

MHD – jednodušší a spolehlivější

Co uděláme

Zavedeme přestupní jízdné s automatickým odbavením. Při nástupu přiložíte platební kartu, telefon nebo hodinky a systém sám naúčtuje nejvýhodnější tarif. Přestup se nepočítá jako nová jízdenka a za den nezaplatíte víc než cenu celodenní jízdenky. V Brně i Ostravě to běžně funguje, v Opavě je dnes základní jízdenka nepřestupní.
Vedení linek a návaznosti spojů budeme pravidelně vyhodnocovat podle skutečných potřeb jednotlivých částí města.
S krajem, KODISem a Městským dopravním podnikem chceme dotáhnout návaznost vlaků, regionálních autobusů a MHD, aby přestup přestal být loterií.
Prostor před nádražím Opava východ nepotřebuje nový terminál s dalšími přestupy. Potřebuje bezpečnější pohyb cestujících, pořádné přístřešky a přestup mezi vlakem, autobusem a trolejbusem pokud možno suchou nohou.

Parkování – dostat ho zpět ke koncepci

Systémové řešení parkování nezačíná betonem. Základ je dát lidem skutečnou alternativu k autu a zbytek řešit koncepčně, ne salámovou metodou.

Co uděláme

Aktualizujeme koncepci dopravy a parkování; tím začneme. Stávající plán mobility je z roku 2015 a akční plán mu skončil před šesti lety – spočítal přitom, že lepším uspořádáním ulic a organizací dopravy jde získat asi 1 400 nových nebo lépe využitých míst. Část z nich už vznikla, ve zbytku budeme pokračovat za zlomek ceny velkých staveb.
Rezidentní stání je krok dobrým směrem, jenže v dnešní podobě je zbytečně rigidní. Upravíme ho tak, aby pamatovalo na návštěvy i řemeslníky. Chceme, abyste měli jistotu, že večer zaparkujete u domu, i když zrovna máte hosty.
Kde úprava ulic nepomůže, hlavně na sídlištích, budou muset vzniknout parkovací domy. Ideálně podzemní a s dobíjením elektromobilů.
Historické jádro chceme spolu s proměnou centra kolem Bredy a Slezanky zklidňovat. Patří k tomu záchytná parkoviště u vnitřního okruhu.
Nechceme řidiče trestat. Chceme jim dát alternativu a pořádek v pravidlech.

Obchvaty, bezpečnost a klidnější ulice

Co uděláme

Budeme důsledně prosazovat dokončení všech částí obchvatů. Jakmile budou v provozu, uděláme maximum pro to, aby tranzitní kamiony přestaly projíždět městem. Úlevu si zaslouží hlavně Komárov.
Pokračujeme v úpravách rizikových křižovatek a přechodů, ve zklidňování dopravy u škol a v dalších zónách 30 v obytných čtvrtích.
Dopravu chceme plánovat na dvacet let dopředu, ne na jedno volební období. K tomu má sloužit právě aktualizovaný plán mobility.

Cyklodoprava – bezpečně a v celku

Co uděláme

Připravíme koncepci cyklodopravy pro celé správní území včetně městských částí a napojení na ostatní obce v okrese. Veřejně ji projednáme a promítneme do rozpočtu, dotací i územního plánu.
Propojíme dnešní útržkovité úseky. Prodloužení stezky na Těšínské od Teska k Modelu, bezpečné překonání Těšínské mezi Modelem a Globusem, prodloužení do Komárova s návazností na Velké Hoštice a Kravaře, napojení Jánské na Sady svobody.
Ve vhodných jednosměrkách povolíme obousměrnou jízdu cyklistů a opravíme nebezpečná nebo nesmyslná dopravní značení.
Přednost dostanou stezky, které si lidé už dnes prošlapávají sami: propojení Kylešovic s Těšínskou u Modelu a Globusu a cesta mezi Hradeckou a Otickou.

Proč to dává smysl právě v Opavě

Opava je rovinaté město, pro každodenní ježdění na kole má výhodu, jakou jiná města nemají. Jenže krátké vyznačené úseky dnes cyklistu nutí buď vyjet do frekventované vozovky, nebo nelegálně na chodník. Dostat se na kole z jedné strany silnice na druhou je při dnešním provozu často kaskadérský výkon.

Zkušenost odjinud je přitom jednoznačná: kde jsou cesty bezpečné, děti jezdí do školy samostatně, vzduch je čistší a živější ulice prospívají i obchodům. Chceme být vedením města, které naslouchá lidem ochotným vyměnit pro cesty po městě auto za kolo.

Bydlení a práce: město, kam se vyplatí vracet

Aby se mladí do Opavy vraceli, a nejen za rodinou.

Mladé lidi dnes z Opavy tlačí pryč dvě věci najednou. Bydlení, na které nedosáhnou, a užší nabídka práce, než jakou najdou v Ostravě nebo Brně. S obojím může město něco dělat, pokud přestane čekat, až se to vyřeší samo.

Městské byty – Opava, která svůj majetek aktivně rozvíjí

Městu po privatizaci zbyla asi 2 procenta bytů v Opavě, zhruba 540. To je málo na to, aby mohlo pomoct mladým rodinám, učitelům nebo zdravotníkům.

Co uděláme

Založíme městského developera, profesionální městskou společnost, která bude majetek nejen spravovat, ale rozvíjet. Rekonstrukce nevyužitých městských budov, příprava městských pozemků pro výstavbu, průběžné vyhledávání nemovitostí, jejichž koupě dává ekonomický i urbanistický smysl.
Dotáhneme Dukelská kasárna a budeme pokračovat dalšími etapami městské a družstevní výstavby. Družstevní model umožní mladým rodinám splácet vlastní bydlení za dostupných podmínek na městském pozemku.
Vlastníkům chátrajících domů, kteří chtějí prodat, nabídneme odkup. Opravený dům zvedne celou ulici. Vykupovat za každou cenu ale nebudeme, každý projekt musí dávat smysl.
Stavět chceme uvnitř města. Přednost mají brownfieldy a nevyužité plochy před zástavbou polí na okrajích.
Za deset let zvýšíme podíl městských bytů z 2 na 5 procent. Je to závazek, ne kampaňové číslo.

Jak to dělají jinde

Brno vlastní kolem 14 procent bytů, Ostrava 8,5 procenta, Praha si na přípravu tisíců bytů založila vlastní developerskou společnost a Plzeň se zhruba 3 procenty přidá do konce roku 2026 dalších 304 bytů. Opava je se svými 2 procenty na chvostu, a bez městského developera nemá šanci trh zdravě doplňovat.

Princip je koloběh: najít příležitost, připravit projekt, postavit nebo opravit, majetek využívat a výnosy vracet do dalšího rozvoje. Na začátku pomůže město počátečním kapitálem nebo návratným financováním, cílem je dlouhodobá samostatnost. Město určuje strategii a kontroluje výsledky, projekty řídí profesionální management pod veřejnou kontrolou.

Stromovka – nejdřív připravit, pak prodávat

Nové stavební pozemky Opava potřebuje a místo je vybrané dobře. Vadí nám, jak se to dělá: stavební povolení na sítě město čerstvě získalo, ale parcely prodává dřív, než je zasíťuje. Kdo se přihlásí, nekupuje si jistotu, kupuje si čekání. A to zdaleka není jediná chyba.

Co uděláme

Losovat, vázat kauce a podepisovat smlouvy se má až ve chvíli, kdy jsou sítě v zemi a je jasné, kdy se dá začít stavět. Do té doby stačí ověřovat zájem nezávaznými přihláškami.
Dáváme přednost aukci před losováním. Je průhlednější a pro město výhodnější. A když už los, tak hlavně dobře načasovaný.
Lidé mají dostávat jasné a průběžně aktualizované informace: co je hotové, co se povoluje, kdy se začne kopat a kdy bude možné stavět. Posuny termínů je potřeba říkat otevřeně a včas.
Projekt rozhodně nezastavíme. Chceme ho vylepšit, ať je realistický a dopady na stávající obyvatele v širším okolí minimální.

Co dnešní postup znamená pro kupující i město

Město prodává za 4 200 Kč/m², přestože jeho vlastní znalecký posudek říká 5 030 Kč/m². Rozdíl dělá 27 až 36 milionů korun, které nepřijdou do rozpočtu, a zaplatí ho tedy všichni Opavané. Sleva je navíc plošná, takže nejde o podporu bydlení, ale o loterii.

Kupující zatím podepisuje jen smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Sítě mají být hotové do pěti let od kupní smlouvy, jinak město vrací peníze v nominální výši bez jakéhokoli zhodnocení, a pokud se povolení protáhne, smlouva o budoucí smlouvě zaniká až po deseti letech.

Bohumín, Jičín, Slaný nebo Třebíč šly opačnou cestou, nejdřív infrastruktura, potom prodej. Prodaly všechno a za vyšší ceny. Město má nést odpovědnost za přípravu, občan si má kupovat jistotu.

Podnikání – dobrá práce, silné firmy, lepší Opava

Podpora podnikání pro nás není cíl sám o sobě. Je to cesta k tomu, aby v Opavě vznikala dobrá pracovní místa a mladí měli důvod zůstat.

Co uděláme

Propojíme školy s firmami. Více praxí, stáží a brigád pro studenty znamená, že firmy snáz najdou lidi a studenti snáz najdou budoucnost doma.
Připravíme pozemky a prostory pro podnikání, aby se stávající firmy mohly rozšiřovat a nové měly kam přijít.
Zřídíme jedno kontaktní místo pro podnikatele. Konec obíhání úřadů; k tomu předvídatelné jednání města a férové nájmy v městských prostorech, hlavně v centru.
Pomůžeme opavským firmám propojit se mezi sebou. Více místních dodavatelů a zakázek mezi opavskými firmami znamená více peněz, které zůstanou ve městě.
Prohloubíme spolupráci se Slezskou univerzitou, včetně podnikatelského inkubátoru, aby absolventi nacházeli uplatnění doma.

Proč nám na tom záleží

Nechceme dělat město pro podnikatele, chceme město, kde se dobře podniká. Z toho totiž nakonec těží celá Opava: víc pracovních příležitostí, méně dojíždění, silnější místní ekonomika. A hlavně větší šance, že naše děti nebudou muset za svou budoucností automaticky odcházet jinam.

Město připravené na extrémy

Vedra i velká voda. Město si nevybere, jestli extrémy přijdou. Vybere si jen, jestli ho zaskočí.

Extrémního počasí bude přibývat. To není katastrofická vize, ale střízlivý výhled, se kterým dnes počítá každé odpovědně řízené město. Vlny veder budou delší, přívalové deště prudší a povodeň už není událost jednou za sto let. Opava si to v září 2024 prožila na vlastní kůži.

Co uděláme

Stín tam, kde lidé skutečně jsou. Stromy a zeleň na zastávkách, náměstích, cestách do škol a před úřady. Každá rekonstrukce ulice by měla projít jednoduchým testem: bude tady po opravě chladněji, nebo tepleji?
Voda ve městě. Rozšíříme síť pítek a mlžítek a v Dvořákových, Smetanových a Městských sadech vytvoříme mělké vodní plochy a kanálky, kterými bude zachycená dešťová voda cirkulovat a odpařovat se. Voda, která v Opavě naprší, má Opavu v létě chladit, ne odtéct kanalizací pryč.
Na městských domech v centru postupně doplníme zelené fasády tam, kde ochladí ulici a zlepší ovzduší.
Chladné školy, školky i domovy pro seniory. Zastínění, zeleň a technická opatření v budovách, kde tráví dny děti a senioři, tedy ti, kterým vedra škodí nejvíc.
Adaptace jako pravidlo, ne výjimka. Každá rekonstrukce ulice, parkoviště nebo náměstí má automaticky počítat se stromy, propustnými povrchy a zadržováním dešťové vody.
A když přijde velká voda: budeme důsledně tlačit na stát a Povodí Odry, aby se klíčová protipovodňová opatření na řece a přítocích skutečně dokončila. Město samo musí mít funkční včasné varování, aktuální krizové plány a připravené složky. Září 2024 se nesmí opakovat.

Proč teď a za co

Rozdíl mezi stinnou ulicí se stromy a rozpáleným betonovým prostranstvím dělá v tropickém dni klidně deset stupňů. Pro seniory, malé děti a nemocné to není nepohodlí, ale zdravotní riziko. Vedro a povodně jsou navíc dvě strany téže mince, protože zeleň, která město v létě chladí, zadržuje vodu i při přívalových deštích.

Většina opatření se dá spolufinancovat z evropských a státních dotací, například z OP Životní prostředí na hospodaření se srážkovou vodou, a realizovat postupně při plánovaných rekonstrukcích. Nejsou to vize na papíře, dá se s nimi začít hned.

Město pro každou generaci

Školy, sociální služby a sport. Základ města, kde se dobře žije.

Školství – budoucnost Opavy začíná ve školkách a školách

Kvalitní vzdělávání je jedna z nejlepších investic, jakou město může udělat. Stát řídí platy a osnovy, ale prostředí škol má v rukou zřizovatel. Chceme být partnerem každého ředitele, učitele i rodiče, ne jen úřadem, který posílá tabulky.

Co uděláme

Slučování škol není účetní operace. Odmítáme mechanické slučování, jehož jediným cílem je ušetřit. Případné změny musí vzejít z otevřené odborné diskuse, mít prokazatelný přínos pro děti, rodiče i zaměstnance a být srozumitelně zdůvodněné.
Garantujeme stabilní financování nepedagogických pracovníků z rozpočtu města. Školnice, kuchařky, ekonomky, údržbáři ani asistenti nesmí být položka, na které se šetří. Stát jejich financování od roku 2026 přenesl na města, my se k tomu stavíme čelem.
Zafinancujeme školní psychology a speciální pedagogy do každé školy a školky. Státní peníze na ně nestačí, nebo chodí nespolehlivě.
Zřídíme servisní tým, který ředitelům uleví od byrokracie, hlavně u veřejných zakázek a správy majetku. Ředitel se má věnovat vzdělávání, ne administrativě.
Po vzoru Prahy zavedeme program bezpečných cest do školy: zklidnění dopravy v okolí škol a proměna školních dvorů v zelené oázy.
Otevřeme školy komunitě. Tělocvičny, hřiště a sály mají odpoledne a večer sloužit veřejnosti, spolkům a kroužkům. Školní budovy nesmí úderem čtvrté hodiny osiřet.
S řediteli a rodiči připravíme desetiletou koncepci rozvoje opavského školství. Stejně kvalitní vzdělání pro každé dítě bez ohledu na adresu.
Podpoříme moderní výuku a zdravé stravování: formativní přístup, digitální gramotnost, modernizaci školních kuchyní, čerstvé a lokální suroviny, školní zahrady. A k technologiím prostá zásada: zákaz mění chování, výchova mění návyky.

Sociální věci – město, ve kterém se člověk neztratí

Opava má hustou síť sociálních služeb. Nechceme budovat nový systém, chceme, aby ten stávající fungoval přehledněji, provázaněji a víc mířil na prevenci.

Co uděláme

Podpoříme služby, díky kterým mohou senioři i lidé se zdravotním postižením zůstat co nejdéle doma, ve svém prostředí.
Propojíme sociální služby, zdravotnictví a školství tak, aby člověk v těžké situaci nemusel svůj příběh vysvětlovat pořád dokola na několika místech.
Prevence na prvním místě. Poradenství, podpora rodin, duševní zdraví, komunitní služby. Zachytit problém včas je levnější i lidštější než hasit následky.
Peníze budeme rozdělovat podle transparentních pravidel a skutečných potřeb, se stejnými podmínkami pro všechny. Podpora nesmí záviset na osobních vztazích ani na momentální politické vůli.
Plánovat budeme podle dat: demografický vývoj, skutečná poptávka, zkušenosti lidí, kteří služby využívají. Žádné analýzy do šuplíku.
Bytovou politiku bereme jako součást sociální politiky. Souvisí to spolu víc, než se přiznává (viz pilíř Bydlení a práce).

Sport – aby talenty vznikaly i zůstávaly v Opavě

Opava má širokou a úspěšnou základnu menších sportů. Orientační běžce, atlety, plavce, horolezce, jezdce, šachisty, stolní tenisty i softbalisty. Jen o nich není tolik slyšet. To chceme změnit, a to bez navyšování rozpočtu města.

Co uděláme

Zavedeme každoroční mikrogranty 10 až 50 tisíc korun pro menší kluby pracující s mládeží. Rychlá podpora bez zbytečného papírování, vedle stávajících dotací, ne místo nich. Zaplatí se z nevyčerpaných kapitol rozpočtu, úspor v administrativě a krajských titulů.
Vytvoříme systém školních sportovních ambasadorů a každoroční Den menších sportů, aby se děti ve škole potkaly i s disciplínami, o kterých by se jinak nedozvěděly.
Spustíme program Talent Opava: stipendia na soustředění, turnaje a odborné vedení, aby talentované děti nemusely odcházet do klubů ve větších městech.
Nabídneme trenérům platformu pro vzdělávání: moderní metodika práce s dětmi, bezpečnost, komunikace s rodiči.
Propojení škol a klubů, se kterým počítá Plán rozvoje sportu 2025–2030, přeneseme z papíru do praxe. A aktivněji se zapojíme do Olympiády dětí a mládeže.

Co tím získáme

Kde funguje systematická péče o děti, kvalitní trenéři a propojení škol s kluby, tam vznikají nejen výsledky, ale i zdravé komunity. Inspirujeme se městy naší velikosti, jako jsou Görlitz, Eisenstadt nebo Trenčín, kde podobné programy zvedly účast dětí ve sportu zhruba o pětinu. A zaplatily to z lepší organizace, ne z nových peněz.

Ptáte se nás

Postoje k aktuálním tématům

Krátce a jasně k věcem, na které se nás ptáte nejčastěji.

Velký sál a podzemní parkoviště na Slezance?

Na tak citlivém místě si velký multifunkční sál ani podzemní parkoviště představit neumíme. Prvním krokem musí být širší urbanistická studie, která vezme historické centrum jako celek, včetně místa po Slezance, vazeb na divadlo a konkatedrálu i role Bredy, a veřejná debata nad jejím výsledkem. Jedině tak vznikne závazný plán, který vydrží i po výměně vedení radnice.

Breda?

Patří městu a opravuje se, to je ovšem jen začátek. Pořád chybí odpověď, jak bude fungovat v běžném dni a z čeho se zaplatí provoz. Navrhujeme prověřit přesun části úřadu z Krnovské do Bredy jako stálou kotvu budovy a předložit lidem provozně ekonomický plán. Žádný bianco šek.

Stromovka?

Nové stavební pozemky Opava potřebuje a místo je vybrané dobře. Stavební povolení na sítě město čerstvě získalo, jenže parcely prodává dřív, než je zasíťuje. Občan si má kupovat jistotu, ne čekání. Mouchy má i samotný projekt: chceme ho upravit tak, aby měl co nejmenší dopad na lidi, kteří bydlí v širším okolí.

Parkování a modré zóny?

Rezidentní stání je krok dobrým směrem, ale je zbytečně rigidní a málo pamatuje na návštěvy nebo řemeslníky. Plán mobility spočítal asi 1 400 míst, která jde získat organizací dopravy za zlomek ceny velkých staveb; část už vznikla a ve zbytku budeme pokračovat. Na sídlištích budou potřeba parkovací domy, u vnitřního okruhu záchytná parkoviště. Nechceme řidiče trestat, chceme jim dát alternativu a jistotu, že večer zaparkují u domu.

Povodně?

Protipovodňová ochrana nesmí zůstat na půli cesty. Důsledný tlak na stát a Povodí Odry, funkční včasné varování a aktuální krizové plány. Září 2024 se nesmí opakovat.

Přijďte 9. a 10. října k volbám. Jste na tahu!

Program tvoříme společně, „zdola“. Chybí vám tu něco, nebo máte k některému bodu zkušenost z praxe? Napište nám — čteme všechno.

Kdo za programem stojí Potkejme se naživo Napište nám