Breda

Breda byla po desetiletí symbolem života v centru Opavy. Každý z nás dříve narozených si s ní spojuje kus svého života. Někdo časy, kdy se jmenovala Průkopník, jiný „zlaté devadesátky“, kdy se jí vrátilo původní jméno. Vánoční strom pod ikonickou kopulí, vrzající parkety, nákupy i setkávání. Pak přišlo dlouhé období chátrání. Není proto divu, že osud Bredy dodnes vzbuzuje emoce.

Dnes už ale neřešíme, zda mělo město Bredu koupit. Breda je majetkem města, prochází náročnou rekonstrukcí a do její záchrany a obnovy jsou investovány nemalé veřejné prostředky. Máme radost, že se tuto jedinečnou kulturní památku daří zachraňovat. Rekonstrukce je však pouze prvním tahem. Ta skutečně důležitá partie teprve začíná. Architektonická soutěž přinesla vítězný návrh obnovy Bredy a veřejnost se mohla seznámit s představou jejího budoucího využití. Architektonický návrh ale sám o sobě neodpovídá na zásadní otázku:

Jak bude Breda dlouhodobě fungovat?

Odpovědný vlastník musí vědět, kolik může do projektu vložit, aniž by ohrozil jiné potřebné investice, údržbu města a kvalitu veřejných služeb. Proto chceme, aby město stanovilo finanční mantinely projektu, pravidelně je vyhodnocovalo a otevřeně informovalo občany, zda se projekt stále pohybuje v jejich mezích.

Architekt navrhuje prostor. Projektant hledá technické řešení. Památkář chrání historickou hodnotu budovy. O ekonomické udržitelnosti, způsobu financování, modelu správy a ochraně veřejného majetku však musí rozhodovat vlastník. V našem případě město.

Vedle architektonické vize proto musí občané znát také dlouhodobý provozně-ekonomický model Bredy. Stejně otevřeně, konkrétně, srozumitelně a odborně. A také včas.

Dobrá správa je stejně důležitá jako dobrá rekonstrukce.

Breda již dnes představuje veřejný majetek v hodnotě stovek milionů korun. O to důležitější je rozhodnutí, kdo ji bude spravovat, kdo ponese odpovědnost a jak budou nastaveny kontrolní mechanismy. Nejde o to předem prosazovat jedinou právní formu. Město by však mělo veřejně doložit, jaké varianty posuzovalo, jaká jsou jejich rizika a proč považuje zvolený model za nejlepší. Odpovědnost města nekončí otevřením dveří a slavnostním přestřižením pásky.

Co kdybychom si do Bredy nechodili jen nostalgicky zavzpomínat?

Představte si, že byste nemuseli kvůli občanskému průkazu, pasu nebo jiné záležitosti plánovat cestu na Krnovskou a pak dlouze čekat, kdy pojede ten správný spoj MHD zpět do centra města? Co kdybyste místo toho přijeli autobusem nebo trolejbusem jen do centra, zašli do Bredy, vyřídili si, co potřebujete, a cestou se zastavili na poště, v lékárně, nakoupili si, dali si oběd nebo kávu? Možná byste se podívali, co nového se chystá v Opavě. Přišli na veřejné projednání důležitého projektu. Setkali se s architektem města. Konzultovali svůj návrh do Nápadů pro Opavu. Nebo prostě jen pokračovali dál do centra za dalšími povinnostmi či příjemnějšími záležitostmi. Právě takovou Bredu si umíme představit. Ne jako další obchodní centrum vedle již fungujícího OC Breda & Weinstein. Ne jako krásně opravenou historickou budovu, do které budeme chodit hlavně vzpomínat na to, jaká kdysi byla. Ale jako živé místo, které budou lidé potřebovat a přirozeně navštěvovat každý pracovní den.

Úřad v centru. Lidé v centru. Život v centru.

Dnes sídlí významná část opavského magistrátu na Krnovské ulici. Jsme přesvědčeni, že stojí za to seriózně prověřit možnost přesunu části veřejných služeb do budovy historické Bredy. Nejde o zahození vítězného soutěžního návrhu, ale o doplnění zadání – o odpověď na otázku, čím bude Breda naplněna každý den.

Jsme přesvědčeni, že to dává ekonomický smysl. Ne proto, že by to bylo levné, ale proto, že se tím mění povaha celého projektu. Provoz veřejné budovy město platí tak jako tak – energie, úklid, ostrahu, údržbu i správu. Otázka nezní, zda tyto náklady ponese, ale kde je ponese a co za ně dostane. Dnes je platí na Krnovské za budovy, které neslouží nikomu jinému.

Druhý důvod je ještě podstatnější. Každá velká budova potřebuje kotvu, tedy stabilního uživatele, který v ní je každý den bez ohledu na sezónu, počasí nebo úspěšnost kulturního programu. Bez ní se komerční nájemci buď nenajdou, nebo si nejistotu promítnou do nižšího nájemného a kratších smluv. Město tuto kotvu nemusí shánět na trhu ani ji dotovat. Má ji ve vlastních rukou. A na rozdíl od obchodních nájemců nesoupeří o zákazníky se sousedním nákupním centrem, protože nabízí to, co soukromý sektor poskytovat nemůže.

Samozřejmě nechceme do Bredy bezhlavě a prvoplánově přestěhovat úřad minulosti. Veřejná správa se mění a stále více běžných úředních záležitostí budeme vyřizovat elektronicky. Tomu musí odpovídat i naše představa moderního úřadu.

Méně přepážek a dlouhých chodeb plných kanceláří. Více sdílených kontaktních míst a dostupných služeb. Jedno místo, kde občan získá pomoc s vyřízením svých záležitostí, poradí se při složitější životní situaci nebo osobně projedná to, co nelze vyřešit několika kliknutími z domova.

Součástí takového centra mohou být služby spojené s osobními doklady, matrikou, stavební či dopravní agendou a dalšími životními situacemi, které občané potřebují řešit s městem a státem. Stejně tak zde mohou mít své místo architekt města, strategické plánování, prezentace připravovaných projektů nebo prostory pro veřejná projednávání a setkávání občanů s vedením města.

A spolu s nimi zde mohou přirozeně koexistovat a fungovat i další návazné služby, které lidé běžně potřebují, například notářské a právní kanceláře, nebo specifické služby bezprostředně související s různými životními událostmi. Breda by se tak mohla stát moderním centrem veřejných služeb, které se dokáže měnit spolu s tím, jak se mění potřeby lidí i veřejná správa.

Dvě Bredy. Každá s jinou rolí. Společně pro živější centrum.

Breda by podle nás neměla soupeřit se sousedním obchodním centrem. Měla by ho doplňovat. Soukromý sektor ať dělá to, co umí dobře – podniká, nabízí služby a vytváří pracovní místa. Město má jinou odpovědnost. Poskytovat kvalitní veřejné služby, dobře spravovat svůj majetek a vytvářet podmínky pro rozvoj celého města. Soustředění veřejných služeb může dát Bredě něco, co žádný jednorázový kulturní program ani nejistý komerční nájemce sám o sobě dlouhodobě nezaručí, totiž stabilní důvod, proč do ní lidé budou přicházet každý pracovní den. A když lidé přijdou do centra, nezůstanou jen v Bredě. Nakoupí, zajdou do kavárny nebo restaurace, navštíví kulturní akci, využijí další služby. Z přítomnosti lidí tak může těžit celé centrum města.

A kdo to zaplatí?

To je správná otázka. Breda proto musí mít jasný provozně-ekonomický plán, finanční mantinely a promyšlený model správy podléhající účinné veřejné kontrole. Na novém příběhu Bredy se totiž prostřednictvím veřejných prostředků podílíme všichni.

Přesun části veřejných služeb do Bredy proto nemůže být politickým nápadem od stolu. Musí mu předcházet seriózní posouzení prostorových možností budovy, investičních a provozních nákladů, očekávaných příjmů, dopravní dostupnosti i budoucího využití dnešních budov magistrátu.

Právě u dnešních budov magistrátu se navíc otevírá otázka, která si zaslouží samostatnou pozornost. Objekty na Krnovské by se uvolněním nestaly zbytným břemenem, ale majetkem s vlastní hodnotou a vlastním potenciálem. Nabízí se zejména možnost jejich přeměny na bydlení, kterého je v Opavě dlouhodobě nedostatek. Zda jde o cestu přes městské nájemní byty, prodej se závaznými podmínkami, nebo kombinaci obou, je otázka, na kterou existuje víc odpovědí a každá má svá rizika i náklady. Tomuto tématu se věnujeme v samostatném článku.

Stejně důležité je využití více zdrojů financování a průběžné vyhodnocování, zda je projekt pro město efektivní a dlouhodobě finančně únosný. Breda se nesmí stát investicí, která bude v dalších letech vytlačovat z městského rozpočtu peníze potřebné na provoz a rozvoj základních a mateřských škol, kvalitní veřejné služby, údržbu města nebo další potřebné investice. Odpovědné vedení města musí umět Bredu zachránit a dát jí nový smysl, aniž by tím ohrozilo schopnost Opavy plnit své ostatní povinnosti vůči občanům.

Nechceme Bredě vystavit bianco šek. Chceme jí dát jasnou roli v životě města.

A právě v tom vidíme rozdíl. Nestačí Bredu opravit a potom hledat, čím ji naplníme. Město by mělo nejdříve vědět, proč má Breda dlouhodobě fungovat, kdo do ní bude pravidelně přicházet a jak bude její provoz financován, řízen a kontrolován. My jednu konkrétní možnost nabízíme. Co kdyby se část magistrátu vrátila z Krnovské blíž k lidem a Breda se stala skutečným centrem veřejných služeb? Možná by pak lidé nejezdili do Bredy jen vzpomínat na to, jaká kdysi byla. Měli by důvod chodit do ní proto, jaká je dnes a čím je pro jejich každodenní život. A vánoční strom pod ikonickou kopulí? Ten tam může být dál. Jako připomínka staré Bredy, společných vzpomínek i toho, že Opava může ctít svou minulost a zároveň dát historické budově nový smysl pro budoucnost. ■