Slezské divadlo

Slezské divadlo Opava zažívá nejlepší roky za dlouhou dobu. Návštěvnost roste čtvrtý rok v řadě – z 67 procent v roce 2022 na loňských 77 procent, do hlediště přišlo přes 72 tisíc diváků. Tržby divadla se za tři roky zvedly z 8,8 na 15,7 milionu korun. Vánoční Louskáček se hraje na 99 procent kapacity a je nejnavštěvovanějším rodinným titulem sezony. Tereza Kavecká získala za Káťu Kabanovou Cenu Jantar i diváckou Libušku na pražském festivalu Opera, přímý přenos inscenace vysílala TV Noe v hlavním vysílacím čase. To všechno je práce lidí v divadle – a zaslouží uznání.

Jenže úspěch na jevišti nesmí zakrýt problém v účetnictví. Provoz divadla stojí zhruba 140 milionů korun ročně a drtivou většinu z toho nese jediný plátce: město Opava. V roce 2025 to bylo 109 milionů z městského rozpočtu – asi devět desetin veškeré veřejné podpory. Vlastní výnosy pokrývají necelých 13 procent nákladů, Ministerstvo kultury přidalo 10,4 milionu. A Moravskoslezský kraj? Ten posílal tři roky po sobě symbolické 3 miliony.

Kraj se konečně pohnul. Ale na dotacích se stavět nedá.

Rok 2026 přinesl posun: kraj v březnu schválil 3 miliony na provoz a v červenci přidal 3,5 milionu na projekt Fakultní divadlo – dohromady 6,5 milionu, tedy více než dvojnásobek dosavadního příspěvku. Spolu s dotací 9,41 milionu z Programu státní podpory profesionálních divadel Ministerstva kultury tak divadlo letos získá od kraje a státu dohromady kolem 16 milionů korun. Po letech, kdy krajský příspěvek tvořil necelá 3 procenta veřejné podpory, je to krok správným směrem a jasné přiznání, že opavská scéna neslouží jen Opavě.

Data o tom ostatně mluví jednoznačně. Školní představení navštívilo loni 16 748 žáků ze škol v 65 obcích mimo Opavu – tři pětiny všech zapojených škol jsou mimoopavské. Předplatitelé dojíždějí z 80 obcí regionu. Divadlo hraje s polskými titulky pro příhraniční publikum a jezdí od Třince po Františkovy Lázně. Slezské divadlo je jediná operní scéna v kraji mimo Ostravu. Kraj tedy nedělá Opavě laskavost – jen konečně začíná platit za službu, kterou jeho obyvatelé dávno využívají. Háček je v jediném slově: dotace. Letošních 6,5 milionu je jednoletá dobrá vůle krajských zastupitelů, kterou může příští rozpočet škrtnout jedním hlasováním. Divadlo se 160 zaměstnanci, orchestrem a sborem nemůže plánovat sezony na roční dotační ose. Potřebuje, aby se z dobré vůle stal závazek.

Nástroj existuje. Jmenuje se veřejná kulturní instituce.

Přesně k tomu slouží zákon o veřejných kulturních institucích, účinný od ledna 2025. Umožňuje, aby kulturní instituci spoluzřizovalo město společně s krajem, zavádí správní a dozorčí radu s odborníky a hlavně víceleté finanční plánování místo každoročního čekání na příspěvek.

Že to není teorie, ukázaly České Budějovice. Jihočeské divadlo se od 1. ledna 2026 stalo první veřejnou kulturní institucí v zemi – má schválený čtyřletý finanční plán se 183 miliony ročně a otevřené dveře pro vstup Jihočeského kraje. Celý proces zvládla radnice za pár měsíců: záměr v radě města na konci září, schválení zastupitelstvem v polovině října, transformace k Novému roku. O totéž se připravují Brno, Olomouc i Praha.

A Opava? Vedení divadla ohlásilo záměr transformace na veřejnou kulturní instituci veřejně už na tiskové konferenci v dubnu 2025 a ve výroční zprávě za rok 2024 ji označilo za klíčový cíl, jak získat kraj ke spolufinancování. Od té doby se na radnici nestalo nic. Žádný seminář pro zastupitele, žádné usnesení rady, žádný záměr v zastupitelstvu. Ve výroční zprávě divadla za rok 2025 se slovo transformace už ani neobjevuje. Zatímco Budějovice celý proces dokončily, v Opavě se rok mlčí.

Co je potřeba udělat?

Není to přitom složité a nevyžaduje to z městské kasy ani korunu navíc. Zaprvé: předložit zastupitelstvu záměr transformace Slezského divadla na veřejnou kulturní instituci podle budějovického vzoru, s reálným termínem k 1. lednu 2028. Zákon přitom garantuje, že práva všech zaměstnanců přecházejí na novou instituci automaticky – transformace není ohrožením souborů, ale pojistkou jejich budoucnosti. Zadruhé: zahájit s Moravskoslezským krajem jednání o vstupu do instituce jako spoluzakladatel, nebo alespoň o víceleté smlouvě, která letošní krajskou podporu promění v trvalý závazek. A zatřetí: pokračovat v tlaku na státní úroveň. Ministerstvo kultury opavskou scénu podporuje čím dál výrazněji: v roce 2024 poslalo 8,1 milionu, loni 10,4 milionu a na letošní rok 9,41 milionu – a to v roce, kdy se rozpočet celého programu meziročně snižoval. Stát i kraj tedy argumenty opavského divadla slyší – tím spíš je nepochopitelné, že mlčí právě zřizovatel.

Divadlo hraje 220 let a nikdy nemělo lepší vyjednávací pozici než teď: rekordní návštěvnost, celostátní ceny, doložený krajský přesah a kraj, který poprvé sáhl hlouběji do kapsy. Promarnit tuhle chvíli dalším rokem nečinnosti by byla chyba, kterou zaplatí nejen divadlo, ale i městský rozpočet – a tedy my všichni. Financování divadla je v mínusu jen tak dlouho, dokud ho nese jediný plátce. Řešení leží na stole. Stačí ho zvednout.